,,Kšanda“ 

Skvělá komedie známého komika Jaroslava Sypala ze současnosti, nabitá humorem v podání předních herců pražských divadel.

Vzestup a pád malého človíčka Vás rozesměje. Komedie ,,Kšanda“ je nabitá dějem a originálním humorem. Dialogy ostré jako bič a strhující tempo nenechají diváky ani na chvíli vydechnout.

Ne náhodou aspiruje ,,Kšanda“ na nejlepší českou komedii roku 2014.

Barová zpěvačka Evy Mearová se vrací z protialkoholní léčebny domů, kde žije společně s kamarádkou Tobby, která absolutně odmítá své stárnutí, jelikož před lety na škole získala titul  královny krásy, a se svým kamarádem Jimmym, neúspěšným hercem, který o sobě říká, že je nejstarší začátečník v celém divadelnictví. K tomuto životu samozřejmě patří i o deset let mladší milenec Evy, kytarista Lu Tenner, který nikdy neměl svojí vlastní střechu nad hlavou. V této společnosti, která se navzájem podpírá láskou a humorem, je jediný zdravý proutek Polly, nedospělá dcera Evy Mearové, která je dospělejší než její matka a všichni její kamarádi. Polly svojí kurážnou povahou ukáže své matce tu správnou cestu, jak žít. 

Drobečky z perníku je hluboká a dojemná komedie a jedna z nejlepších her klasika amerických komedií Neila Simona. „Smích přes slzy“ -  i tak by se mohla tato komedie jmenovat. 

Jako pralidé

Hra od německého autora Rudi Strahla z roku 1976, kterou přeložil Jiří Stach, hudbu složil Ladislav Štancl a texty písní napsal Václav Kopta. je to parodická veselohra z dávné minulosti o tlupě pravěkých lidí, v níž zdravý rozum je nakonec pro dosažení lepší budoucnosti důležitější než technický pokrok a sexuální volnost.

Víc o Velickém ochotnickém spolku najdete zde: Velický ochotnický spolek

• Osobní Poplach
• 
  
• režie: Břetislav Rychlík
• dramaturgie: Vladimír Fekar
  
• dramaturgická spolupráce: Katarína Kašpárková-Koišová 
• scéna: Jan Štěpánek
• kostýmy: Markéta Sládečková
  
• hudba: Jiří Pavlica
  
• choreografie: Hana Achilles
• 
  
• Silný příběh Holcmanova strýce, řezníka Jožky Slováka, rodáka z horňácké Velké nad Veličkou, furianta, provokatéra, vzdělance samouka, mistra estetiky a surového humanisty, přesto chlapa věrného jedné životní lásce navzdory krutému osudu. Osudu i dobovým poměrům zvaným komunismus. Tomu se mistr řeznický brání humorem, drzostí, absurdními situacemi vyvolanými neodolatelnou touhou po společnosti a sklence alkoholu, rozčiluje lidi, stejně jako je dokáže nadchnout, baví se situacemi, které mají v sobě proletářskou poezii.  Jožka Holcman, mezi skoronickými známými přezdívaný “Felix”, režisérovi inscenace Břetislavu Rychlíkovi napsal: „On je ten beran, který si odříkává - jedna bečka, druhá bečka, šla ovečka do kopečka, a denně naráží do zdi; přesto s odřeným, ale vztyčeným čelem dál valí svůj kámen do kopce, jenž vévodí krajině pod Javorinou, přesto  i na smrtelné posteli nepřestává provokovat.“ Hýlom hálom!